17. listopad…

V ponděli nás čeká státni svátek a fšeci se radôjó, že bôdem doma a že to vêšlo na ponděli, což hezkê prodlóži vékend. Toto je bezpochêbê jednoznačny pozitivum, já bêch se ale fčêl chtěl věnovat podstatě věcê samotné.

To, co má pondělni svátek přêpominat je, že to, že v pondělé mámê volno a že si v pondělé mužemê řikat a dělat s kym chcemê a co chceme, neni samozřémosť. Pondělni svátek má přêpomenót, že Jenik Opletalu tadê ze Lhotê nad Moravó kvulêvá temô schêtal kólô do břôcha a na následkê teho pak ê ômřel. Bêl tenkrát jeden z prvnich, ale nebêl sám. Po něm ômřelo eště hromada dalšich nevinnéch lêdi. Ômřelê proto, abê generace, kery po nich přêndó muhlê prožêt právě takovy ponděli, jaky nás fčêl po nedělê čeká.

Omřelê a přê tym věřêlê, že jejich smrť bôde pro nás pro fšeckê dostatečně sêlnym argumentem, abê smê ôž nigdá neco takovyho nedopôstilê.

Platilê tó névěči cenó, keró muhlê platit, vlastnim žêvotem. S uctó k jejich rodičum, potomkum, přibuzném, kamarádum mosim konstatovat, že se bohužel projevila odvěká lêdská schopnosť nepoôčêt se z minôlosti a jakgdêbê se nic nestalo, só mezê nama takovi, co tolerôjó zlo a bezprávi a došlo to ê tak daleko, že smê si zvolêlê za svi vrcholny představitele tê, co vzhližijó k odkazô dávnéch vrahu a inspirovani jejich skôtkama tóžijó po tym měnit tento svět, a tak dokončêt dilo svéch vzoru.

 Tadê téch špatnéch néni moc, ale só slêšet a to jim dává sêlô. V téchto časech tak násobně vic jak kdêkoli v minôlosti je potřeba témto tlakum vzdorovat, nebo bôdemê odsózeni k osôdum, před keréma nás naši předci chtělê ôchránit…

S uctó k památce Jenika Opletalovyho a fšeckéch ostatnich, co se objetovalê pro našô svobodô Vám přejô, abê ste prožêlê klidny a spokojeny ponděli obklopeni tema, s keréma je Vám dobře a kery máte rádi. Abê ste tak prožêlê toto ponděli a sténě tak fšeckê další pondělkê, kery bôdó následovat…

17 listopad…

V pondělí nás čeká státní svátek a všichni se radují, že budeme doma a že to vyšlo na pondělí, což hezky prodlouží víkend. To je bezpochyby jednoznačné pozitivum, ale já bych se nyní chtěl věnovat spíše samotné podstatě věci.

To, co má pondělní svátek připomínat je, že to, že máme v pondělí volno a že si tento den můžeme říkat a dělat s kým chceme a co chceme, není samozřejmost. Pondělní svátek má připomenout, že Jeník Opletal tady ze sousední Lhoty nad Moravou kvůli tomu, abychom mohli žít život ve svobodné zemi, schytal kulku do břicha a na následky tohoto zranění pak i zemřel. Byl jedním z prvních a nebyl sám. Následně po něm zemřela ještě spousta dalších nevinných lidí. Zemřeli proto, aby generace, které přijdou po nich, mohly prožít právě takové pondělí, jaké nás teď po neděli čeká.

Zemřeli a přitom věřili, že jejich smrt bude pro nás pro všechny dostatečně silným argumentem, abychom už nikdy nic takového nedopustili.

Zaplatili tou nejvyšší cenou, kterou mohli zaplatit – vlastním životem. S úctou k jejich rodičům, potomkům, příbuzným, kamarádům nyní musím konstatovat, že se bohužel projevila odvěká lidská schopnost nepoučit se z minulosti. Jako by se nic nestalo, je mezi námi mnoho takových, kteří tolerují zlovůli a bezpráví, a dokonce si za vrcholné představitele naší země volíme ty, kteří vzhlížejí k odkazu dávných vrahů a inspirováni jejich skutky touží po tom měnit tento svět, a tak dokončit dílo svých vzorů.

Těch opravdu zlých a špatných v naší společnosti není mnoho, ale jsou hlasití a jsou slyšet, a to jim dává sílu ovlivňovat ostatní. V těchto časech je tak násobně víc než kdykoli v minulosti potřebné těmto tlakům vzdorovat, jinak budeme odsouzeni k osudům, před kterými nás naši předkové chtěli ochránit…

S úctou k památce Jeníka Opletala a všech ostatních, kteří se obětovali za naši svobodu, vám přeji, abyste prožili klidné a spokojené pondělí, obklopeni těmi, s nimiž je vám dobře a které máte rádi. Přeji Vám, aby to takto bylo toto pondělí a všechny další pondělky, které budou následovat…