Vitám Vás na svéch stránkách

Sô Marek Ošťádal, starosta Nákla.


Rozhodl sem se ôcházet o Vašô duvěrô ve volbách
do Senátô v obvodě č. 66 - Olomóc. Ten zahrnôje dědinê kolem Olomóca, Litovle, Uničova, Zábřeha a Mohelnice.

 

• HANÁK JAK POLENO •

Deset let sô starosta Nákla, a toš mám zkôšenosť
s tém, co lêdi potřebôjó. Rád dêckê vêhovim, ale negdê sô malé pán.

Možnosť proklačêt potřebê regióna je tak
pro mně vyzvó, keró bêch chtěl vêôžêt.

Kdo mě zná vi, že Haná a jeji kultura a tradice
só má celožêvotni zálêba.

 

Hlavně zanikajici nářeči pak propagôjô,
kde to jenom de a dělám všecko pro to,
abê furt bêlo.

Haná je krásná, ale v pródô časô se měni.
 

Dřivé bêlo vicé remizku, menči pola,
vícé rêbniku a krajina bêla
opečovávaná s láskó.

 

Hanácká dědina je misto, kde žêjemê.

 

Všeci chcemê, abê se nám tô žêlo dobře
a abêsmê gvulêvá každé kravině nemosêlê córat do města.

Eště si mêslim, že každé Hanák bê měl vědět,
kdo ho Praze zastôpôje. O senátorovi za dědinê
a města kolem Olomóca mosi bêt slêšet a každé
Hanák mosi vědět, že se na něho muže dêckê obrátit.

A toto si vám dovolôjô s pokoró nabidnót.

Přiroda tadê neni pro nás, ale mê do ni
patřimê a toš je potřeba jô respektovat.

 

Nebôdô se ôvazovat řetazem k elektrárně,
je hromadô iných možnosti,
jak svět kolem sebe chránit.

Óřadê bê mělê dostat věči pravomocê,
abê muhlê lepšê vêhovět potřebám lêdi
a co nende vêřidit na  , mělo bê bêt lehky vêřidit na dálkô po internetô.

 

Uřadê bê mělê pomáhat, a né zavazet.

 

PRVNI HANÁCKÉ PROGRAM

Haná môsi bêt slêšet,

puvodni hodnotê našéch dědin mosijó bêt zachovany

Hanáci bêlê odjakžêva vic pracanti jak politici
a toš se ê stalo, že s něma negdo vêkéval.

Haná má hlôboky tradice, kery só zakořeněny v našé órodné zemi. Máme krásny nářeči, bohaty kroje, máme specifickó architekturô a dlóhatánskó historio. Právě v té historii só zakotveny dávno zapomenôty postôpe, kery gdêsê dělalê tento svět jednodôchym a lehko pochopitelnym.

Řikalo se temô selské rozôm. Znamenalo to najit jednodôché zpusob, jak problém nélepšê vêřešêt, abê to moc nestálo, netrvalo to dlóho a nebêlo s tym moc práce.

 

Toto našé politice dneska chêbi. Věcê se řešijó tôze dlóho, fšecko je předraženy a negdê tak nesmêslně zamotany, že se v tym nigdo nemuže vêznat.

 

Přêtym kdêž bê se nekery pravomocê vrátilê spátky na uřadê na dědině, věcê bê muhlê bêt vêřešeny raz dva. To nemlovim o tym, jak bê tadê muhl bêt ôžetečné ê ten internet. Dêť ho ôž skoro každé má, toš proč teho vic nevêôžêt.

 

Deť vemte si to,  chcete neco postavit a dva rokê na to vêřizôjete povoleni. Postaveny je to pak za pul rokô. Je to normálni?

 

Poďmê věcê ôlehčovat ať nám uřadê pomáhajó, místo teho, abê nám zavazelê. 

Přirodô si mosimê chránit

Negdo bê se do Hanáka muhl trefovat, protože to neni žádné šampijón v rychlosti, ale málogdo ômi tak dobře hospodařêt s pudó a ze svim majetkem, jak gdêsê Hanáci. Oni to znalê a moc dobře vědělê, proč věcê dělalê, tak jak je dělalê.

 

Škoda že se na tê zkošenosti zapomnělo a fčêl se to mosi fšecko znovô vêméšlet.

 

Naši předci ômělê s přirodó zacházet, abê jô neničêlê. Ômělê jô vêôžévat a přê tym jô neoslabovalê.

 

Ôvědomovalê si, jak je pro ně duležitá a že je potřeba jô chránit. Pak přêšlo znárodněni, hospodářum zebralê pole, zavřelê je do vězeni a začlo se hospodařêt jináč, pokrokově.

 

Chemikálie, rôšeni remizku, věči a věči technika a fšecko se završêlo energetickym byznysem. Bez dotaci ôž pomalê nic nende a svět je narôbê obrácené. 

 

Nemosi bêt člověk vědec, abê věděl, jak se to má správně dělat a pomalê to začéná fšeckém docházet.

 

Přiroda kolem nás a jeji vnitřni rovnováha je tôze duležitá, ešlê tadê na té planetě chcemê eště chvilô bêt. Mêslêt si, že mužem přirodô ovládat je dětinsky.

Naše bohatstvi bê mělo zustat naše

Kdež chcete od Hanáka kópit kôs pola, tak to néni vubec lehky!

Ê gdêž bê negdo muhl řict, že só Hanáci lakomci, Hanáci si vážijó teho, co jejich předci vêbôdovalê a snažijó se to chránit.

 

Toto se ale kolem nás neděje. Fšecko co šlo prodat je prodany do cêzênê, a tak se pak děje to, že nám našô vodô prodávajó Francózi, náš pisek nám prodávajó Mexičani a tak bêch muhl pokračovat s minerálnima pramenama, vyznamnéma stavbama a třeba ê tym pivem.

 

Negdo bê řekl, že ôž se to neděje, ale málo gdo vi, že zrovna třeba fčêl si tadê zahranični firmê rozdělôjó naše odpadê a mê se jim chêtámê na lep, aniž bêsmê si to ôvědomovalê.

 

Je potřeba rychlo začit neco dělat, nebo si o nás bôdó naši potomci mêslêt, že sme bêlê hlópi a nezodpovědni.

 

Nechcô tadê slêbovat, že změnim svět, ale co mužô slébit, tak to, že bôdô dělat fšecko pro to, abê se tê špatny věcê ôž nedělê.

 

Prostě mě to vadi a pokuď bôdô mět možnosť to ovlivnit, pudô a ôdělám to. Ôdělám to, abê se nám tô žêlo  jednodôšéš a nemosêlê smê se jednó před svéma potomkama stêdět.

 

CO JE NOVYHO?

 
 

KONTAKT

Chcete se mě na neco optat?

Nebo chcete přêdat rôkô k dilô přê cestě do Senátô?

 

Bôdô rád, kdêž se mě ozvete.

Sledovat mě mužete ê na facebookô.
​. 

  • Facebook

Kontakt pro média:
patrik.kuba@gmail.com
+420 773 161 096

Zadavatel/zpracovatel: STAN
©2020